Cibuloviny patří mezi nejoblíbenější rostliny českých zahrad. Tulipány, narcisy, krokusy či modřence dokážou po dlouhé zimě rozjasnit záhony, truhlíky i skalničky záplavou barev. Aby však na jaře vykvetly v plné síle, potřebují na podzim správnou výsadbu. V tomto článku si podrobně vysvětlíme, jak cibuloviny sázet, jakou půdu zvolit, jak hluboko je umístit a jak o ně následně pečovat.
Cibuloviny jsou rostliny, které ukládají živiny do podzemního zásobního orgánu – cibule. Ta jim umožňuje přečkat zimu a na jaře rychle nastartovat růst. Díky tomu patří mezi první rostliny, které se objevují po roztání sněhu.
Podzimní výsadba je klíčová z několika důvodů:
Cibule potřebují období chladu, aby se v nich spustily procesy potřebné k nasazení květních pupenů.
Zakořeňují ještě před příchodem mrazů, což jim zaručí dobrý start na jaře.
Půda je na podzim stále teplá a vlhká, což vytváří ideální podmínky pro zakořenění.
Naopak jarní výsadba by rostliny oslabila, protože by neměly dost času vytvořit kořenový systém. Výjimkou jsou některé letní cibuloviny (např. mečíky, begónie, jiřiny), které se sází až na jaře, protože nejsou mrazuvzdorné.
Nejdůležitější období pro výsadbu jarních cibulovin. Typicky se sází od září do poloviny listopadu, v závislosti na počasí. Ideální je, když má půda teplotu kolem 10 °C.
Září – ideální pro narcisy, modřence, ladoňky a sněženky. Ty potřebují delší dobu na zakořenění.
Říjen – vhodný pro tulipány, krokusy, česneky a další druhy.
Listopad – poslední možnost pro výsadbu, pokud není půda zmrzlá.
Cibulky vysazené příliš brzy mohou začít rašit, což je vystaví riziku poškození mrazem. Příliš pozdní výsadba zase může způsobit, že se cibulky nestačí zakořenit.
Na jaře se vysazují letní a podzimní cibuloviny, které nesnášejí mráz:
mečíky (gladioly),
jiřiny,
begónie,
frézie,
tygřice (tigridie).
Tyto druhy se po odkvětu na podzim vyzvedávají z půdy a přechovávají v suchu a chladu do další sezóny.
Cibuloviny vyžadují slunné až polostinné místo, které je chráněné před silným větrem. Slunce podporuje bohaté kvetení a zdravý růst. Na stinných místech sice cibuloviny přežijí, ale méně kvetou.
Tulipány, narcisy a krokusy se nejlépe vyjímají v záhonech před keři nebo pod listnatými stromy – využívají toho, že na jaře ještě nejsou stromy olistěné, a dopadá na ně dostatek světla.
Správný typ půdy je pro úspěch klíčový:
Propustná – cibule nesmí stát ve vodě, jinak zahnívá.
Humózní – bohatá na živiny, ale zároveň lehká.
Neutrální až mírně zásaditá – pH kolem 6,5–7,5.
Těžkou jílovitou půdu je vhodné vylehčit pískem nebo kompostem. Naopak písčitou půdu můžete obohatit rašelinou či listovkou, aby lépe držela vlhkost.
Tip: Pokud si nejste jistí propustností půdy, udělejte jednoduchý test – zalijte jamku vodou. Pokud zmizí do 30 sekund, půda je ideální. Pokud stojí déle než 2–3 minuty, je třeba ji vylehčit.
Vyberte pouze zdravé, suché a pevné cibulky. Vyhněte se měkkým, plesnivým nebo nahnilým kusům – ty by v půdě brzy uhynuly. Pokud si cibulky přinesete z obchodu dříve, než je plánujete vysadit, skladujte je na suchém a vzdušném místě při teplotě kolem 10–15 °C.
Záhon zbavte plevele, kamení a zbytků kořenů. Půdu prokypřete alespoň do hloubky 20 cm. Pro zlepšení struktury můžete přidat kompost nebo rašelinu.
Pomocí lopatky nebo sázecího kolíku vytvořte jamky.
Malé cibulky (např. krokusy, sněženky, modřence): hloubka 5–7 cm.
Střední cibule (např. tulipány, narcisy): hloubka 8–10 cm.
Velké cibule (např. lilie, okrasné česneky): hloubka 12–15 cm.
Obecně platí pravidlo: hloubka výsadby = trojnásobek výšky cibule.
Cibuli sázejte špičkou nahoru a kořeny dolů. Pokud si nejste jistí, která strana je horní, položte cibuli na bok – rostlina si poradí a vyroste správným směrem.
Malé cibulky: 2–3 cm.
Střední: 7–10 cm.
Velké: až 15 cm.
Příliš hustá výsadba může způsobit slabší růst a menší květy, ale mírně těsnější sesazení působí dekorativně, zvlášť v truhlících či nádobách.
Po výsadbě záhon důkladně zalijte, aby se půda usadila a cibule měly vlhkost pro zakořenění. V dalších týdnech už většinou není nutné zalévat, protože podzimní deště zajistí dostatek vody.
Nakonec povrch záhonu zakryjte mulčem – např. kůrou, suchým listím nebo slámou. Mulč pomáhá udržet půdní vlhkost a chrání cibule před výkyvy teplot.
Jakmile cibule zakoření, přecházejí do klidového stádia. Během zimy je nechte být – nevyžadují zálivku ani další zásahy.
V oblastech s tuhými zimami je vhodné záhon přikrýt silnější vrstvou mulče, který zabrání promrznutí půdy do hloubky. Na jaře mulč postupně odstraňte, aby mladé výhonky měly prostor vyrůst.
Cibuloviny mohou být lákadlem pro hraboše a myši, kteří si na nich pochutnávají. Osvědčenou ochranou jsou drátěné košíky, do nichž cibule vysadíte. Ty umožní cibulím růst, ale zamezí přístupu hlodavcům.
Proti houbovým chorobám a plísním pomáhá:
výběr zdravého sadebního materiálu,
střídání stanovišť (nesázejte cibule stále na stejné místo),
dostatečně propustná půda bez přemokření.
Cibuloviny můžete vysazovat samostatně nebo ve vrstvených kombinacích („lasagne planting“), které zajistí dlouhé období kvetení.
Spodní vrstva (nejhlouběji) – tulipány nebo okrasné česneky.
Střední vrstva – narcisy.
Horní vrstva – krokusy, modřence nebo sněženky.
Takto vytvoříte bohatý a pestrobarevný záhon, který rozkvétá postupně od března do května.
Nemáte zahradu? Cibuloviny můžete úspěšně pěstovat i v květináčích nebo truhlících.
Postup je podobný jako u výsadby do záhonu:
Na dno nádoby nasypte drenážní vrstvu (štěrk, keramzit).
Přidejte substrát pro cibuloviny.
Vysaďte cibule v několika vrstvách.
Po výsadbě zalijte a nechte nádobu na chladném, ale nezamrzajícím místě.
Na jaře pak truhlíky přeneste na slunné místo a těšte se z prvních květů.
Cibuloviny lze také rychlit – tedy přinutit je kvést dříve, například už o Vánocích.
Nejčastěji se používají hyacinty, narcisy a tulipány.
Postup:
Cibule vysaďte do květináčů s mírně vlhkou zeminou.
Umístěte je na tmavé a chladné místo (cca 8 °C) na 8–10 týdnů.
Jakmile se objeví výhonky, přeneste květináče na světlo a teplo.
Po několika týdnech vykvetou a naplní byt vůní jara.
Příliš mělká výsadba – cibule mohou vymrznout nebo se vyvrátit.
Špatně propustná půda – vede k hnilobě.
Výsadba do hnojivé půdy – čerstvý hnůj nebo hnojivo přímo pod cibulí může spálit kořeny.
Zálivka před mrazem – přemokření a následné promrznutí poškodí cibule.
Přehnané rytí na jaře – můžete poškodit rašící rostliny.
Po odkvětu nechte rostliny přirozeně zatáhnout – listy nesmí být odstraněny, dokud úplně nezavadnou. V té době se totiž živiny z listů přesouvají zpět do cibule.
U trvalejších druhů (narcisy, modřence) cibule v půdě zůstávají.
Tulipány a česneky je lepší po několika letech vyjmout a přesadit, aby se nevyčerpaly.
Výsadba cibulovin je jednoduchá, přesto vyžaduje pečlivost a správné načasování. Odměnou za podzimní práci je bohatá paleta květů na jaře, které každou zahradu promění v barevný ráj.
Ať už sázíte pár cibulek do truhlíku nebo plánujete celý jarní záhon, držte se základních zásad:
zdravé cibule,
propustná půda,
správná hloubka a orientace,
dostatek času na zakořenění.
Na jaře se vám vaše úsilí vrátí v podobě rozkvetlé, voňavé zahrady, která bude tou nejlepší odměnou za každé kopnutí do země.
«